Zahradnický mamon. Stav, kdy člověk v zahradnictví nutně potřebuje koupit všechny rostliny a pak trpce řeší, kam je uloží. Jsem na tom stejně. A mám k tomu takový delší příběh…
Varování pro puristy – text a fotky obsahují mulčovací kůru, plastový obrubník, sem tam netkanou textílii a především pochybný vzhled zahrady. Neberte to jako chlubení, jen příběh o bláznovství a radosti zároveň, které všichni zahradou postižení dobře znají.
Japonské javory. Jemné, něžné a kouzelné. Dlanitolisté keře a stromy pocházející z Asie dneska zdobí kdejakou zahradu napříč Evropou. Pokud je mi známo, rodinka japonských javorů sestává ze tří základních druhů s původním výskytem:
Neznám hezčí místo v Praze (pro hnidopichy – u Prahy :)), kde by člověk našel větší klid a pestrou rozmanitost stromů všech druhů a barev. Dendrologická zahrada v Průhonicích je, stejně jako Průhonický park kousek vedle, zkrátka naprosto magickým a nádherným místem.
O víkendu jsme tam vyrazili a vzniklo z toho krátké video, tak si ho tu odložím.
Protože jsem poměrně zavilý příznivec zeleně a obecně stromů, rozhodl jsem se odhazovat tady zmínky o (primárně) stromech, které mám rád. Popř. které mám někde zasazené. Nemám ambice tu tvořit encyklopedii, půjde spíš jen o hobby čtení.
A u čeho začít? No přece u dubu!